Alamar's chest
Aktuality
Dne 19. 9. 2020 se konalo v rámci Czech openu další otevřené mistrovství ČR v bughouse (holanďanech). Letos byla situace kvůli Covid -19 výrazně složitější. Turnaj byl přeložen z obvyklého červencového termínu na září. Do toho se situace v ČR zhoršovala a zhoršuje a proto se nedalo počítat se zahraniční účastí. V turnaji tak startovaly pouze 4 týmy a bylo jasné, že že na jeden tým zbyde Černý Petr = tedy „bramborová medaile“. Turnaj se hrál zase tempem bronstein 2 minuty na partii a 2s/na 1 tah. Bylo rozhodnuto, že se odehraje systém každý s každým na 12 partii (celkově 36 partií). Po první polovině turnaje byla pauza na oběd.
Náhodný los rozhodl, že já (Jezbera) s Ivošem Šlesingerem jsme hráli první kolo proti dvojici Krása, Faltýnek. Ve dvou partiích ze 6 jsme stáli na pokraji porážky. Naštěstí nezkušenost a nesehranost soupeřova týmu vedla k obratu v těchto partiích a k povinnému vítězství 6:0, pokud jsme chtěli hrát o první místo. Nejvíc mne fascinovaly hlášky Marka Krásy, jak popoháněl svého spoluhráče příkazem: „fast, fast“. S odpuštěním mi to připadalo, jak když se jede „nějaký velbloudí závod“ (mít Marek v ruce jezdecký bičík, bylo by to dokonalé). Čeština je krásný jazyk a nechápu, proč při komunikaci mezi Čechy se používají anglikanismy.
Druhý zápas byl mezi dvojicí Tajovský, Menčík a simulujícím Dušanem Škaloudem. Dušanovi ten zápas z mnoha příčin nesedl a dopadlo to tak, jak jsem očekával. Dvojice Tajovský, Menčík vyhrála celkem hladce 6:0. První kolo tedy zcela jasně „rozdalo karty“ pro další průběh turnaje.
Ve druhém kole první části jsme hráli proti dvojici Tajovský, Menčík. Tento zápas mohl a měl rozhodovat o prvním místě a mistrovi ČR. Nástup do zápasu jsme měli drtivý, celkem rychle jsme vedli 3:0 a vypadalo to na jasný průběh turnaje. Jenomže naši soupeři byli obhájci titulu z loňska, zabrali a začalo drama. Ve čtvrté partii se to nepovedlo Ivošovi a tak soupeři snižují na 3:1 a „shodili ze sebe hrozby deky a debaklu co hrozil“. V páté partii jsme zase zaskórovali a upravili na 4:1. Podařilo se mi Menčíka (Wira) obírat o materiál a jeho spoluhráč čelil čím dál větší figurové převaze . V šesté partii se to pro změnu nepovedlo mně a bylo to tedy 4:2. Tam jsem pro změnu zase ztrácel já jednu figuru za druhou. Vedli jsme, ale nic nebylo rozhodnuto.
Dušan Škaloud nesehrál dobrý zápas proti dvojici Krása, Faltýnek. Vyhrál jenom 4:2 a tak bylo jasné, že pokud v dalším kole nás drtivě neporazí, bude po obědě hrát jen už o třetí místo.
Ve třetím kole jsme nastoupili proti Dušanovi Škaloudovi. Stav turnaje velel vyhrát 6:0, abychom si udrželi dvoubodový náskok před dvojicí Tajovský, Menčík. Pouze v jedné partii to bylo na hraně a tak jsme dosáhli potřebné výhry 6:0.
Druhý zápas dopadl podle očekávání 6:0 ve prospěch dvojice Tajovský, Menčík. Bylo tedy jasné, že druhá část rozhodne a bude klíčový náš odvetný zápas proti této dvojici.
Druhá část začala zase zápasem proti dvojici Krása, Faltýnek. Tentokrát jsem hrál na Marka Krásu a bylo to naprosto bezproblémové vítězství 6:0 pro nás.
Zápas Tajovský s Menčíkem proti Dušanovi Škaloudovi byl mnohem zajímavější než v první části. Dušanovi se povedlo jednou zmáčknout Tajovského a jednou Menčíka a prohrál tak jen 4:2. Najednou to bylo o 4 body pro nás.
Hráli jsme tedy odvetný zápas proti dvojici Tajovský, Menčík. Bylo jasné, že ho nesmíme prohrát 5:1, pak by mohli naši soupeři při předpokládané výhře v posledním kole slavit (měli by lepší pomocné hodnocení.). Porážka 4,5:1,5 by znamenala nutnost porazit Dušana 6:0. Cílem bylo hrát aspoň na 3:3 a mít klid na poslední zápas. Takto byly rozdané karty a naši soupeři neměli co ztratit. Ivošovi se nepovedlo černými zahájení a tak bylo rychle 1:0. Pak se mu bílými naopak povedlo a srovnali jsme na 1:1. Začátek byl tedy pozitivní, ale ... Následně se nepovedlo zahájení mně černými a bylo to 2:1 pro soupeře. V následující partii se nám podařilo opět zaskórovat a bylo to 2:2. Bylo jasné, že zápas neprohrajeme. Akorát zbytek turnaje byl najednou „jedna velká křeč“. Jediné co mne napadá, že by to bylo blízkostí splnění cíle („tíha okamžiku). Následně se nepovedlo zahájení mně černými a bylo to 3:2. V další partii se nepovedlo zahájení Ivošovi a přes tuhý odpor jsme to prohráli, takže 4:2.
Dušan Škaloud asi podcenil své soupeře, hrál s nimi 3:3. I tak bylo rozhodnuto o třetím místě. Dvojice Krása Faltýnek by musela vyhrát v posledním kole 4:2 a doufat v porážku Dušana 6:0.
Zápas mezi dvojici Tajovský, Menčík a Krása, Faltýnek skončil výsledkem 6:0. Náš zápas se dohrával a hrálo se o titul.
My jsme museli vyhrát proti Dušanovi Škaloudovi aspoň 5:1. Výhra 4:2 by znamenala finálový rozestřel pomocí jedné partie. První tři partie jsme technicky zvládli dobře a vedli jsme 3:0. Následně se nám nepodařilo udržet čas, měli jsme o dost horší čas a pak už nešlo zabránit porážce, takže 3:1. Následující partii jsme zvládli bez problémů a tak to bylo 4:1. V poslední partii Dušan Škaloud ještě zrychlil, ale podařilo se nám získat tlak. Ten jsme zvyšovali, až to vedlo k naší výhře a tím pádem k zisku titulu mistra ČR. Ta euforie a radost se nedá v té chvíli změřit, „jakoby se zastavil čas“, nemůžete uvěřit, že to je pravda.
Na závěr děkuji spoluhráči Ivošovi za dobře odvedenou práci, pořadatelům za uspořádání turnaje v obtížných podmínkách. Přeji si, abychom se příští rok sešli za lepších podmínek a v hojnějším počtu.
Konečná tabulka:| Pořadí | Jména hráčů | Body | Pomocné hodnocení |
|---|---|---|---|
| 1. | Jezbera, Šlesinger | 29 | 338 |
| 2. | Tajovský, Menčík | 28 | 334 |
| 3. | Škaloud, Dušan | 10 | 120 |
| 4. | Krása, Faltýnek | 5 | 50 |
