Alamar's chest

Tak jsme letos, po dvou letech, kdy jsme v Ostravě nehráli, se zase s Markem Krásou vypravili na každoroční turnaj v holanďanech v Ostravě. Turnaj se začíná v 21:00, letos se konal 5. 5. 2017, vyšel na termín prodlouženého víkendu, což je ideální. Tentokrát nebyli před turnajem soupeři na tréning, a to se nám zrovna pro samotný turnaj nehodilo. Když jsem přemýšlel nad titulkem článku, tak mne napadlo přidat do názvu zmínku o zázraku. Nazval bych to přesněji „Květnový zázrak v Ostravě“ (May Miracle on the Ostrava). Pokud vydržíte číst dále, pochopíte proč.

Před turnajem rozhodčí zopakoval pravidla a zdůraznil, že se bude hrát fair play. Základní část byla na 8. kol, každý s každým, startovalo totiž 9 družstev. První čtyři postupovali do play off. Vždy se v rámci kola hrají 2 partie, po prohře se dvojice prohodí. V prvním kole jsme tak měli volno.

V druhém kole jsme hráli proti dvojici Cieslak P., Cieslak W.. Na mé desce obě partie dospěly k matu, akorát na desce Marka jsme v obou případech měli -40s a hodně složitou pozici. Naštěstí jsme obě partie vyhráli. Marek zbytečně prostával čas a chtěl figury, které dostat nemohl. Zatím jsem si to plně neuvědomil, ale měl všechny příznaky „Šípkové Růženky“.

Ve třetím kole jsme hráli proti dvojici Dostál, Albertovič . Partie probíhaly bez větších problémů, měli jsme totiž minimálně 30s navíc. Vyhráli jsme snadno i přes několik jasných vypuštění soupeře ze strany Marka. Tento tým nás zatím neprověřil, těžší chvíle měly teprve přijít.

Ve čtvrtém kole jsme hráli proti dvojici Kudla, Veselý. Naši tradiční soupeři Adámek, Veselý spolu nehráli, tak jsem čekal, že to bude o něco slabší tým. Přesto jsem čekal, že to bude první vážnější prověrka pro nás, jak jsme na tom. V první partii se mi podařilo získat iniciativu, akorát jsem ji přetavil ve výhodu o něco pomaleji než obvykle. Soupeř se houževnatě bránil a tak mi trvalo o zhruba deset tahů déle než jsem získal matový útok. Do toho začala pracovat Markova nervozita, že nehlásím už mat, tak se mne zeptal co potřebuji. Na to jsem mu dal pokyn, že má stát dobře, že už o moji desku nejde. Soupeř stojí v matu a kouknu vedle a Marek v jasně lepší pozici do toho kouká a váhá. Bohužel pro nás se snažil vyhrát i u sebe, zapomněl na čas a i mé upozornění, že musí zrychlit nestačilo, padá mu praporek o 1s dříve než soupeři. „Šípková Růženka“ se projevila v úplné nahotě. Jeho hláška měl jsi toho udělat více mne úplně dorazila („Dát mat zhruba v 35 tazích místo 25 je prostě málo“). Ve druhé partii černými se Marek dostal pod příliš velký tlak (protože vzal pikem na h6 koně a musel běžet králem Kg7, Kg6 ......), že tak rychle vyhrát neumím ani když jsem naplno rozehraný. Takže prohráváme 2:0 a začínám tušit, že letos to nebude procházka „růžovým sadem“.

V pátém kole jsme hráli proti dvojici Plát, Zwardoň. Narazili jsme na naše hlavní konkurenty v turnaji. V minulosti jsme hrávali proti dvojici Zwardoň, Novosadová. V minulém roce se dali dohromady Plát se Zwardoněm a podle mých předpokladů a hry proti nim se jedná o nebezpečnější tým. V první partii jsme získali drobnou časovou výhodu (+5s), když pro mne naprosto nepochopitelný moment. Plát na mé desce zahraje Sc4 a zmáčkne mi hodiny. Vzápětí zjišťuje, že po Jxc4 je to ztráta figury (pronese výrok, vždyť je to ztráta figury) a umisťuje střelce na d3. Upozorňuji ho, že trvám na jeho tahu Sc4. Na to on odvětí: „Máš důkazy? Nemáš, tak máš smůlu“. Na to jsem mu odpověděl, že mi jdou hodiny. Jeho reakce byla, že je nezmáčkl a proč mi jdou neuměl vysvětlit. (Poznámka: Tento samý postup se zahraním a opravením figur až po zmáčknutí hodin mi provedl v turnaji ještě 2x, pak už jsem byl připravený). Mezitím běžel čas mně i Markovi a až po upozornění od diváka, že tu figuru položil a zmáčknul hodiny to uznal. Mezí tím nás to stálo 40s. Partii jsem chtěl vzdát, protože pokud má můj soupeř zapotřebí podvádět, tak ať si tedy vyhraje. Jednalo se o základní část a rozhodčí ve stejnou dobu hrál. Pokračovalo se tedy s -40s pro nás, dosáhl jsem vyhrané pozice, ale Marek to neutahal. Ve druhé partii se Marek nechal snadno přizabít a tak jsme prohráli 2:0. Mít po 4 odehraných kolech ztrátu 4 body bylo dost na pováženou. Další ztráta by mohla znamenat nepostup do prvních 4.

V šestém až devátém kole probíhalo vše bez větších problémů, cílem bylo skončit na druhém nebo třetím místě, neboť dvojice Plát, Zwardoň prakticky všechny porážela 2:0 a chtěl jsem na ně narazit až v případném finále (přeci jenom Vojta Plát už měl trošku upito a jako pozdější soupeř se jevil tedy vhodnější). Jediné, co mi trochu zabralo, že jsem v 8. kole hledal dvou tahový mat přes 25s. V normálním bugu by přišlo totiž D@h3+ Kh1 p@g2+ mat, tady vzhledem k tomu, že se nesmí do matu, mi došlo až po chvíli, že po mohu D@h3+ Kh1 Dxf1 a cokoliv představí na g1 vezmu Dxg1+ mat (neboť ve struktuře bílého p: h2, f2 s mým černým koněm na e2 prostě na g1 nemůže a tím pádem ještě mohu dobrat na g1. Byl to takový hezký mat co funguje v obou verzích. Na obrázku je přibližná pozice s přesnou strukturou figur u krále.

1 Zwardoň- Plát 15.0
2 Kudla – Veselý 12.0 82.0
3 Krása - Jezbera 12.0 66.0
4 Jelínek – Žídek 10.0
5 Trapl – Malík 8.0
6 Cieslak P., Cieslak W 6.0
7 Dostál - Albertovič 5.0
8 Klíma - Dostál 4.0
9 Sobek - Zimniok 0.0

Semifinále i finále se hrálo na dvě partie, v případě remízy se hrála třetí. To jsem netušil, co mne v play off čeká. Ani mistr hororů Alfred Hitchcock byl nedokázal napsat „lepší horor“. Krom toho, že mám pocit, že jsem zestárl během této závěrečné části o 30 let, tak jakýkoliv horor v TV je „čajíček“ proti tomu, co se letos stalo.

V semifinále jsme hráli proti dvojici Kudla, Veselý. V první partii proti Kudlovi jsem získal celkem rychle silný útok a to znamenalo snadné vedení 1:0. A následoval horor číslo 1, který se na konci proměnil v komedii. Na mé desce se mi podařilo ztratit prakticky za nic dámu, vzápětí jsem pomocí taktických obratů získal kompenzaci v pozici. V té chvíli bylo jasné, že můžeme hrát na výhru pouze u Marka. Takže jsem se přeorientoval na čistý support Markovy desky. Marek místo, aby dal rychlý šesti tahový mat, tak tam dal víc jak dvaceti tahový mat. Jenomže jsem byl 30s dole a tak jsem musel dohrávat proti výrazně horšímu materiálu pozici u mne (ztráty při útoku Marka). Soupeř to hrál dobře, takže ani mé postupné dotahování materiálu pomocí taktických obratů nestačilo. Takže je to 1:1 a hrála se třetí rozhodující partie. Podařilo se mi získat silný útok, který by vedl k matu, pokud bych získal koně (nemohl jsem si o něj říci přímo, protože soupeř je mohl krýt, takže by je nešlo vzít a tak nezbylo než doufat). Vedle Marek v aktivní pozici ho nedokázal získat a postupně si zhoršoval pozici. U mne už to začalo stát v pozici, buď vyhraji nebo prohrávám. Musel jsem začít počítat, jak to udělat tak, abychom někde mohli vyhrát. Výsledkem bylo, že jsme měli 50s mínus. Soupeři zastavili a donutili mne tahat. Pomalu jsem viděl, že jeden scénář za druhým, jak bychom mohli vyhrát se stává utopickým a sen o finále rychle mizí. Viděl jsem, že za 5 tahů u mne se můžeme vzdát, protože buď soupeři zastaví nebo nebudu mít figury. Po 30s přemýšlení jsem použil postup, který nazývám „chytrá bestie“. Zahrál jsem pár tahů do obrany, soupeř najednou útočil a neměl důvod zastavovat spoluhráče. A v tu chvíli zrovna Marek čistě náhodou ulovil koně a dodal mi to co jsem potřeboval pro matový protiútok. Soupeř se zamyslel a najednou jsme z 50s minus ukrojili 10s. Během 30s přemýšlení jsem našel mat, který naprosto netypický, takže soupeř ho hned neviděl. V tu chvíli stáli oba naši soupeři a můj soupeř po 20s zjistit, že dávám mat příštím tahem a on tomu nezabrání. Než sdělil spoluhráči, že musí vyhrát uplynulo dalších 10s. Najednou byl Marek dole pouze 10s a vidina finále nabývala reálnějších podob. Akorát u Marka stála pozice, která nebyla vůbec jednoduchá na obranu. Takže jsem Marka zastavil, sdělil mu že má 2,5 minuty na dohrání 10s, tak ať to hraje v klidu. Marek dohrál 4s a soupeř mu pohrozil jedno tahovým matem a Marek chce tah, po kterém ho dostává. V tu chvíli si na poslední chvíli všimne, že to nemůže zahrát a vymyslí obranu. Nikomu bych nepřál být v takové chvíli nucen se na to dívat a čekat zda to dopadne nebo ne. Asi Marka „osvítili všichni svatí“, že ten mat nedostal. Čas dohrál a nakonec si jeho soupeř vlezl do samo matu. Vyhráváme tedy po neskutečném průběhu 2:1 a jsme ve finále. Pro doplnění přidávám závěrečnou pozici, kde černý u mne dostal mat. Přišlo p@h6+ a bílý má v ruce střelce na Kh8 přijde B@f6 a s dalším matem, na Kf6 přišlo S@h4 s dalším matem na g5.

Ve druhém semifinále vyhráli Plát, Zwardoň proti Žídek, Jelínek 2:1. Zápas byl dramatický a třetí partie rozhodla o postupu dvojice Plát, Zwardoň a tak mohlo dojít k další repríze souboje ze základní části.

Finále se ukázalo jako větší horor než semifinále. V první partii jsem získal černými proti Zwardoňovi lepší pozici, Marek při držení koně, který by dal iniciativu mému soupeři, vytvořil špatných tahů prohranou pozici. Zahrál to tak „dobře“, že pomohl vytvořit soupeři matovou síť. Na druhou stranu se mi za ty figury, co mi soupeř vzal povedlo vytvořit pozici na opakování tahů s možnosti dát taky mat, tak že si soupeř u mne nemohl nic brát. Měl jsem dvě možnosti zkoušet dát mat, pokud něco přijde nebo remizovat (na remízu jsem měl 3s než by nám zmizel lepší čas a hrozila prohra u Marka. Marek mi neoznámil, že už vše vykryl a mohu pokračovat, tak jsem pozici remizoval. Toto znamenalo stále nutnost 2 vyhraných partií pro oba finalisty. Ve druhé partii zase černými jsem vytvořil silný útok na Zwardoně a říkám Markovi, že potřebuji figurky. Marek ale chtěl figury pro svou desku, ty které jsem mu nemohl dodat a nechtěl mi brát figury pro mne. Řekl jsem Markovi znova, že figury potřebuji a Marek stále nic. Teprve po třetím důrazném připomenutí, že je nutně potřebuji, jinak prohrajeme my figury začal brát. U mne na šachovnici se konečně rozjela „ekonomika“ = za pěšce jsem bral figury a Marek mohl pak ty figury navíc vyměňovat. Za ty figury konečně přišli koně a tak jsem Zwardoňovi postavil nekrytelnou pozici a dal mu klasický dušený mat na g1. „Holt 4 koně s těžkou už projdou kde čím“. Vedli jsme tedy 1,5:0,5. Ve druhé partii se nechal Marek skřípnout a u mne stála lepší pozice. Do toho mi Plát zboural figurky a opravoval je na můj čas. Když jsem mu řekl, že to má opravovat na svůj čas, tak mi odvětil: Ty jsi taky u jedněch soupeřů zboural figurky, „tak to můžu dělat taky“. (Ano, v jedné partii jsem nechtěně zboural figury, ihned je opravil a neomezoval soupeře. On je zboural, opravoval pomalu na můj čas a ještě mi zabránil rychle odpovědět). Potřeboval jsem od Marka zase koně a on místo aby mi k šikmým ho vyměnil, měnil pěšce (zase to byla situace, že si o něj nešlo říci). Bohužel kůň za 25s co jsme měli navíc nepřišel a tak místo matu u mne z toho byla naše prohra. Takže 1,5:1,5 a hrála se poslední rozhodující partie . Podařilo se mi bílými získat proti Zwardoňovi výrazně lepší pozici, akorát se mi nechal Marek černými od Pláta přizabít. Soupeři zastavili, neboť Plát hlásil, že Zwardoň nesmí dát střelce, aby to Marek nevykryl. Při zastavení jsem spočítal, že Markovi je střelec nanic (oni to netušili), že naopak potřebuje věž, aby pozici vykryl. Potřeboval jsem zahrát jeden tah do obrany (pak by můj útok už nešel zastavit), abych nedostal mat a věděl jsem, že pokud ho zahraji, nevezmu věž co potřebuje Marek na přežití. Než soupeři domluvili za zhruba 10s, měl jsem jasno, co udělám. Budu riskovat mat u sebe, s tím že se mi třeba podaří dobrou obranou to zachránit. Beru tedy věž a můj soupeř místo N@h3 míjí a dává N@f3 po Kh1 tam žádný mat není. Chvíli taháme a můj útok proráží, Marek vedle konečně zkušeně dotahal 7s horšího času a vítězíme. Tomu říkám nejšťastnější výhra, co jsem kdy dosáhl. Snad jsem si nevyčerpal štěstí na deset let dopředu.

Zápas o třetí místo pokud si pamatuji dobře vyhráli Kudla, Veselý.

1. Jezbera, Krása
2. Plát, Zwardoň
3. Kudla, Veselý.
4. Žídek, Jelínek

Závěrem bych chtěl poděkovat spoluhráči za splnění cíle. Akorát bych příště prosil „žádný horor“. Zázraky jsou prostě zázraky, ty se neopakují. Také gratuluji ostatním medailistům. Děkuji pořadatelům za uspořádání turnaje a příjemné hrací prostředí. Jediné co mi vadilo, bylo chování V. Pláta, které bylo jednoznačně za hranou. Za rok tedy znova nashledanou!