Alamar's chest

Tak jsem spočítal letošní performance viz http://bughousechess.wz.cz/2012MCR/

Jinak když bude někdo chtít potrénovat během roku ať dá vědět, určitě se nějak dohodneme, v bughouse šachu je tolik neprobádaných možností ...

Jinak pokud mají příští rok hrát Matejus+Wir o titul mistra ČR tak jim doporučuju zahrát si spolu Berlín, protože to je zkušenost, která se vždy počítá. Letos na otevřeném mistrovství slovenska jsem ji s Wirem krásně zúročil.

Jinak co mně na turnaji nejvíce potěšilo, bylo, že mistři ČR (ikdyž se to nepodařilo nám s Martinem) zase porazili věčné konkurenty litevce, a to i v tempou které jim sedělo o něco více a že se to podařilo v jedné partii i Kratochvílovým, čímž i oni pojistili vítězství českého týmu na CZech Openu.

No já rozhodně (viz mé vyjádření před turnajem) Váš tým nepodceňoval, potvrdili jste, že jste nejsehranější tým na Czech Open-u a to při jinak vyrovnaných prvních třech týmech je faktor, který rozhodl. Ivoš určitě ukázal, že titul si zaslouží (cesta byla jak sám ví nejlíp dlouhá, ale systematické vylepšování a ostřílenost z Berlínských a jiných turnajů a tréningů přineslo ovoce). Hlavně, že titul (i vítězství) zůstal v HK, resp. královéhradecké škole, tímto je to 90% titulů, což je nečekaně krásné Příští rok to budete mít o poznání jednodušší, než když jsme po hattricku obhajovali my s Martinem, protože zatímco proti nám pak vždy stál více a více trénující a sehraný tým, naopak proti Vám ani Martin ani já tak rychle sehraný tým nejspíše nepostaví (určitě ne v rámci MČR). Však předběžně již se můžete těšit na Matejus+Wir a co se mně týče to se ještě neví, ale určitě plánuju na Czech Open-u být

V prvé řadě děkuji Jirkovi za perfektní hru a předvedený výkon. Co se týká kvalifikace, tak tam jsem to nehrál moc dobře, příčin bylo víc. Podceňování soupeřů, podřadné varianty, ležérnost, nedobrá kontola časů, tahal jsem pomaleji a bohužel jsem i přehlížel (ztráty figur). Určitě jsem nejel na sto procent, možná tak na 60. Ale letos stačilo fakt málo, aby se tým dostal do finále. Před finálem jsme si s Jirkou řekli, že takhle to hrát nelze. Finále bylo od nás úplně jiné kafé. Před finálem bych rád zdůraznil, že jsme s Jirkou toho fakt moc nenatrénovali, jak za deskou, tak na FICS. Jenom jsem si řekl, tak co, nemám co ztratit. Jestli bude výbuch, tak příčinu znám Ale neprodám svojí kůži lacino. A vůbec, uvidíme, jak na tom vlastně jsme, jako tým. Letos jsem opravdu neměl vůbec žádné nervy, tím pádem nemohly přijít ani zmatky, prostě jsem tahal, co to šlo. Pocit z finále: začalo se pěkně z ostra, hned na začátku Litevci. Teď jsem začínal hrát fakt na plno. Před zápasem jsem řekl, chci vyhrát aspoň 2:1. No a stalo se. Překvapilo mě, že jsem je dokázal přehrát i na čas, což se mi tak moc dříve nestávalo. Tím jsem dal Alamarovi více volného prostoru pro jeho desku, mojí se zatěžovat nemusel, a já si jenom křikl, když něco vadilo, nebo když jsem naopak potřeboval nějakou figuru. Řešila se tak většinou jenom jedna kritická pozice za partii, dohodli jsme se, principiálně, kde se útočí, kde brání, a pak už jenom zase tahali každý svojí pozici. Druhý oříšek byl Martin s Dušanem. I ten jsme rozlouskli , opět 2:1. Nechci být ohraný, ale i tady jsem říkal, že chci vyhrát 2:1. Martin určitě nehrál špatně, ale většinou fakt pomaleji, než-li já, což určitě rozhodlo. I tady mě překvapilo, že jsem je přetahal na čas, ale Marťas taky delší dobu nehrál, takže si asi nezvykl na to tempo. (V jedné partii nás teda přetahali na čas, když jsem nedomáčkl hodiny). Zbytek ani nevím jak, všechny jsme pokosili 3:0, tak nějak samo. Hrálo se mi hrozně lehce, bez nějaké námahy, fakt ani nevím jak, a byl najednou konec. Celkový dojem. Tak jsme to opět dokázali. Letos mám pocit, že to šlo úplně samo... To neznamená, že to tak je na furt Vím, že ne. Bylo to tím, že jsem si dopředu řekl, že nemáme letos moc šancí. No naštěstí to bylo jinak. Co se týká tempa, tak mi připadalo dost nepřehledné, ale to je jen můj pocit. Určitě to letos nahrávalo rychlejším týmům. Čas na větší komunikaci fakt moc nebyl. Tak jsme doufám ukázali, že jako tým už nejsme ti pomalejší. Uvidíme co příští rok. Určitě to bude o něčem jiném. A právem myslím, že o dost těžší. Chtěl jsem to ukončit takovou perličkou ala Markuš, jako že asi to byl můj poslední turnaj, končím s bughousem, pak se ožením, budu mít pět dětí a nebudu mít na nic čas, ale neudělám to. I když se něco i z toho seznamu třeba vyplnit může, tak když budu mít čas, tak rád přijedu. Ale je fakt, že příští rok to negarantuji. Přesto doufám See You Next Year.

Pokud vás něco napadne co by určitě nemělo v knížce k výročí chybět (samozřejmě tam bude i rozhovor s pořadateli), či nějaké poznámky apod, dejte mi vědet, protože lepší když náhodou dva napadne totéž občas než když něco mineme. Přecijenom tahle knížka bude svým způsobem tečka za jednou érou a já rozhodně další neplánuju (s výjimkou snad překladu do angličtiny).

V roce 2002 bych nikdy nečekal, že 90% mistrů ČR bude z HK a 100% z královéhradeckého kraje. K tomu ty hattricky a to že když se řekne bughouse a/nebo holanďany tak se k tomu dodává Hradec Králové, to potěší Hned má člověk větší motivaci připsat další kapitolu do knížky.

Letos byli největší poháry v celé desetileté historii (s nultým neoficiálním předročníkem podle jiných pravidel v 11.ti leté) oficiálního otevřeného mistrovství ČR (alias Czech Open, Staropramen Open - všimli jste si, že sponzor nám vydržel věrný celých deset let ?) a je super, že je mají češi. Gratulace patří rozhodně všem včetně pořadatelů, takové výročí je třeba řádně oslavit a já doufám, že brzy vyjde při této příležitosti knížka o bughouse šachu, k čemuž se pokusím o to více přispět o co občas méně jsme se spoluhráčem skórovali

Jinak jsme tam potkali zase i několik nových tváří a mnozí hráli velmi nadějně, otázka je samozřejmě v jakém tempu by se jim dařilo nejlépe, rychlostně měli mnozí problém, takže tempo typu 1m a 3s na tah (bronstein=delay) či 2 2 jako se hrálo v nedělním Berlínském turnaji letos, si myslím by vyhovovalo nejvíce hráčům. Hrát á tempo totiž většina nezvládá a kdyby byl aspoň 2s bronstein tak je to i o něco šachovější. Ikdyž říkám tempo 3 min + 2s za tah (fišer=inc) co se letos hrálo nebylo zase tak špatné (pořád jasně lepší než X 0 kde se shazuje na čas) a pokud jeden prohrál, byla špatná jeho hra, protože těch pár odlišností tempa nebylo nic na co by si člověk nezvykl dřív či později a kdo se neadaptoval letos úplně, určitě už pochopil nuance rozdílu

No já si zahrál dobře, když vezmu, že jsme s Martinem spolu letos skoro netrénovali a bylo jiné tempo, měli jsme šancí dost

PS. no (to až po turnaji při tréningu) občas mně Martin trochu znervózňoval když měl dobírat figurku a já stál (protože soupeř už tu vzatou měl v ruce a já ji potřeboval nasadit první) a Martin si jak v bronsteinu to hrál za 2s Přecijenom toto tempo znamená hrát dokud to jde á tempo, jediná výhoda tohoto tempa je že se neshazuje na čas. Občas i některé soupeře ještě ve finále jsem musel 3x upozorňovat aby ukazovali figurky, ale nebylo to nic co by mělo přímo vliv na celkové pořadí. A navíc sem viděl velké rezervy i ve našem týmovém výkonu.

Ale jak říkám, to bylo až pak v těch několoika volných partiích po turnaji co jsme hráli. Během turnaje spíš byl problém, že jsme oba přecijenom spolu dlouho nehráli (vlastně jsem za poslední dva roky sehrál víc partií asi s Fermym než s Martinem) tak nám občas nesdly styly dohromady. Ale nebylo to v zásadě nic vážného, řekl bych, že proti top2 týmům se to neprojevilo nijak razantně když se na to teď dívám s odstupem, spíše proti ostatním, že jsme jim dali větší šance než bylo zdrávo občas a někteří toho zcela správně využili.