Alamar's chest

Včera 5. 7. 2022 se konal turnaj v holanďanech v Klatovech. Vycházelo to na státní svátek, tak jsme se s Markem Krásou dohodli, že tam vyrazíme. Je to sice trochu dál, ale turnajů v holanďanech (bughouse) je celkem málo, tak je potřeba si vážit každého pořadatele, co ho uspořádá.

Nejdříve jsme museli naplánovat cestu a reálnost příjezdu. Turnaj začínal v 9:00. Vzhledem k výluce (trať Praha - Plzeň) jsme naplánovali odjezd pozdě večer 4. 7. 2022, příjezd v noci do Prahy, pak přesun na Florenc a z ní odjezd autobusem do Plzně. Následně vlakem do Klatov. Na místě jsme byli v 8:00. Užili si ranního sluníčka, v 8:30 jsme byli v hrací místnosti.

Neodpustím si jednu příhodu z našeho cestování a nechám na posouzení čtenáři, zda by se chtěl rozhodnout stejně jako Marek. Marek říkal, že na Florenc trefí celkem snadno ať ho nechám nás vést. V Praze je celkem často, tak jsem mu věřil. Tak jsme vyrazili, došli na křižovatku, tam Marek na chvilku zaváhal a šli jsme cestou doprava. Jdeme, vyšli jsme na "nějaký ochoz". Za chvíli Marek ukazuje, vidíš pod námi je Florenc (byli jsme trochu na kopci). Zkoušíme chvíli jít, zda tam nebude nějaké cesta směrem dolů.

Pak Marek říká: "Projdeme touhle restaurací a vyjdeme na druhé straně domu." To jsem, jako nesmysl zamítl a šli jsme tedy zpátky. Následně přijdeme takové cestě co vypadá, že by mohla vést dolů, ale také nemusela (mohl to být výstupek). Marek říká: "Tudy se určitě dostaneme dolů a dojdeme na Florenc." Já jsem mu řekl: "Ve tři v noci, kdy nevidíš na cestu, pršelo a nevíš zda to vede dolů, to chceš riskovat? Máme, času dost, najdeme jinou cestu, není důvod riskovat, že se něco stane." Za chvíli jsem našel jinou osvětlenou cestu a snadno jsme došli na Florenc.

Turnaj měl odlišnosti v pravidlech, takže je představím, aby čtenář byl v obraze a rozuměl dalšímu popisu vývoje turnaje.

• Nesmí se nasazovat do matu.
• Pěšec na poslední řadě propadá.
• Nesmí se radit spoluhráči.
• Dohrávají se obě šachovnice, takže skóre může být (2:0, 1:1, 1,5: 0,5)
• Může se říci o figuru co potřebuji, co vadí nebo upozornit na čas.
• Museli se ukazovat figury, tak jak to je běžně zvykem.
• Nasazení do matu byl nemožný tah.
• Prohrával druhý nemožný tah (dle současného výkladu bleskového šachu)
• Třikrát opakovaná pozice byla ramíza.

Tato pravidla byla vytvořena, aby hráči, co to hrají pravidelně, to neměli tak jednoduché. Také si příležitostní hráči mohli více zahrát a bylo to dramatičtější. Zároveň díky dohrávání druhé partie se muselo hrát více týmově.

Hrací tempo bylo 5 minut na partii a hráli se dvě partie po sobě. Takže maximum bodů z kola byly 4. Při prohře střídala poražená dvojice soupeře. Hrálo se systémem každý s každým. V turnaji startovalo 8 dvojic.

Před turnajem jsme vzhledem k pravidlům si připravila určité strategie (pravidla byla uveřejněná na webu turnaje). Samotná hra měla prověřit, jak to bude fungovat.

Průběh turnaje

V prvním kole jsme hráli proti dvojici Jančík, Šobr. V první partii jsem černými ve variantě s obětí dámy a s následným dobráním figur dal mat. Můj spoluhráč Marek Krása měl o něco méně materiálu, ale jeho výhodou bylo, že měl v ruce koně. Soupeř neměl nic na nasazení. On ho ihned nasadil do výměny a bylo po partii. Ničím nehrozil a měl méně materiálu. Hrálo se ještě 2 minuty, ale bylo to už jen "mučení" (soupeř postupně utahoval šrouby). Takže 1:1. Hrál jsem to klasicky, jako to hrajeme, když výhra na je desce končí obě partie. Nenapadlo mne, že soupeř vzetím věže sice dostane mat, ale dává tím výhodu figury spoluhráči. Tohle pak vyžaduje úplně jinou hru od spoluhráče na druhé desce, musí si figur více vážit, neboť kdykoliv může jejich přísun ustat a musí to dohrát. Ve druhé partii jsem soupeře obral o materiál a tak jsme hladce vyhráli 2:0. Celkově 3:1 nebylo nic, ale byla to daň jiným pravidlům. Naši "předpokládání hlavní soupeři" Jun,Kupsa také vyhráli jen 3:1.

Ve druhém kole jsme hráli proti dvojici Jun, Kupsa. Začátek turnaje tedy začal zostra, šli jsme na hlavní konkurenty, již ve druhém kole. Marek na druhé desce nasazoval figurky "ležerním stylem" (hlavně, že jsou na šachovnici), měl jich o něco více. Soupeř naopak je začal nasazovat s hrozbou. Postupně se pozice Marka zhoršovala, na chvilku se zastavilo a tak vidím, jak Markovi hrozí mat. Ten Marek ignoroval nasadil figurku dopředu a tak to schytal. Vedle jsem měl sice výhodu, ale horší čas na dohrávání pozice. Naštěstí soupeř se 2x přehlédnul a vyplýtval figury do obrany v útoku (ihned jsem je zdarma dámou sebral, nešla dobrat kvůli matu) a pak už nemohl zabránit matu. Takže 1:1. Ve druhé partii Marek porušil naši dohodnutou strategii a zbytečně tam stál a nenapadal figury. Kůň u mne získával dámu s rozhodující výhodou u mne a výhodou u Marka. Po mém silném úderu jsem díky hrozbě získal pár vteřin lepšího času. Marek vzal koně, ale za cenu dámy (bez koně bychom riskovali prohru obou desek). Soupeři pak správně obětovali pozici na Markově desce a já musel hrát na 1,5 minutě proti 3 minutám "blicku" s horším materiálem. Na tom čase to nešlo uhrát, takže zase 1:1. Celkově tedy 2:2. Marek pak tvrdil, že toho koně za dámu neměl brát. Kdyby se tak nestalo, tak by on nezískal díky zisku dámy za toho koně matící útok u sebe a já bych hrál s o něco horším materiálem na své desce. Naše šance by tak byli 35 na 65, tohle jsem nechtěl riskovat. Lepší 2:2 a neztratit na hlavní soupeře nic, než mít ztrátu.

Ve třetím kole jsme hráli proti dvojici Hrdlica, Roubal. V první partii stál Marek na prohru, stačilo, aby jeho soupeř zahrál po Kd2 B@e3+, král musel Kd3 a bez možnosti ústupu by byla jen otázka času, kdyby nějaká figura zmatila bílého krále na c4 nebo b4 (kůň). Hlásil jsem Markovi, že stojím a kryju ho časem a on toho zahrál tak, že si do tohoto vlezl. Naštěstí soupeř dovolil Markovi zacouvat na c1 a tak jsme vyhráli obě desky. I druhou partii jsme vyhráli 2:0. Naši hlavní konkurenti naštěstí ztratili a vyhráli jen 3,5:0,5. Pozice u Marka vznikla jen díky tomu, že Marek hrál d4 a neuměl bránit Jf6, Jg4 a Jxf2. Vysvětlil jsem mu, že když bude hrát 1. e4, tak ten kůň se mu tam tak snadno nedostane. Než sledovat, jak mi další soupeři "servírují Marka na dušeno", tak měl nařízeno hrát e4.

Ve čtvrtém kole jsme hráli proti dvojici Gerner O., Gernert T. Postupně jsme je obrali o materiál, takže to byla pohodová výhra 4:0. Naši konkurenti též vyhráli 4:0 a obě družstva se začala vzdalovat ostatním. Kromě souboje vedoucích družstev, byl napínavý souboj ostatních za námi, bylo to tam hodně vyrovnané.

V pátém kole jsme hráli proti dvojici Vajdík, Řeřábek. Vyhráli jsme celkem snadno 4:0. Konkurence též vyhrála 4:0.

Nejzajímavější byl rozhovor po partii: Krása: "Ta tvoje matící technika Jezbyku je hrozná. To nevidíš jednotahové maty?"
Jezbera (já): Já jsem Ti bral figury navíc a stejně matil."
Krása: "Však já jsem taky matil."
Jezbera: "Jo těmi 7 figurami navíc, co jsem Ti dal. Jinak bys měl problém." Na vysvětlenou na desce u Marka byla pozice s asymetrickým materiálem (dáma proti lehkým figurám)a soupeř měl 2 pěšce v ruce. Při dohrávání to mohlo skončit rovným materiálem a na horším čase jsem nevěřil v jistotu výhry. Marek by za mně zmatil a pak se děj vůle boží. Já věděl, že beru při macení figury navíc, mat tam stále je, soupeř nemůže nic dělat. Hrál jsem to přesně, tak aby to fungovalo v těchto pravidlech.

V šestém kole jsme hráli proti dvojici Bukvaj J., Bukvaj M. První partii jsme vyhráli snadno. Ve druhé partii jsme obrali soupeře o materiál, Marek měl na své desce o dámu a figuru víc. Přemýšlím, jak to vyhrát u mne, když se ozve od Marka: "Dej mi něco, vždyť nic nedáváš. To je hrozný." Měl výrazně lepší čas, mohl jsi počkat (tu dámu a figuru co jsem mu dal, to bylo málo). Vzal jsem mu koně, Marek dal po chvilce přemýšlení mat a byl spokojen. Vyhráli jsme u mne a zase tedy 4:0. Naše konkurence též 4:0.

Po partii zase následoval rozhovor: Krása: "Musíš mne přeci krmit figurami."
Jezbera: "Máš pravdu, otesánek se musí krmit."

V sedmém kole jsme hráli proti dvojici Studzinský B., Studzinský D. Vyhráli jsme celkem hladce 4:0. Konkurence také vyhrála 4:0. Kuriozitou byl soupeřův král, který byl na e1, pak se přesunul na g2 a následně jsem ho vyžíráním dohnal až na g8. Hrozil mu mat f6 p@f7 Se6xf7. Soupeř ničím nehrozil, tak jsem Markovi bral figury zdarma a kolem soupeřova krále "bylo černo".

Pořadí v turnaji bylo toto:

1. Krása, Jezbera 25b z 28
2. Jun, Kupsa 24,5 z 28
3. Hrdlica, Roubal 15,5

Na závěr chci poděkovat spoluhráči za zábavný turnaj se sladkou tečkou na konci. Soupeřům za vynalézavou hru a korektní chování (nebyl nikde žádný problém). Pořadateli za uspořádání turnaje, příjemné prostředí v hrací místnosti a také že nás po turnaji odvezl na nádraží.

Dne 24. 7. 2021 se konalo v rámci Czech openu další otevřené mistrovství ČR v bughouse (holanďanech). Letos byla situace kvůli Covid -19 částečně jednodušší, bylo větší rozvolnění než loni na podzim, ale stejně řada lidí na festival nepřijela. Otázkou bylo, kolik bude týmů a jaká bude účast. Nepočítali jsme s víc, jak 8 týmy. Musím pochválit Marka Krásu za jeho iniciativu, která vedla k hojnější účasti týmů na turnaji. V turnaji nakonec startovalo 12 týmů. Turnaj se hrál zase tempem bronstein 2 minuty na partii a 2s/na 1 tah. Vzhledem k počtu týmů se hrálo každý s každým na 4 partie (prostřídaly se všechny kombinace), vítězem byl tým s nejvyšším počtem bodů. Překvapením byla účast velmi silného polského hráče Reza Vojciech (Rezacz - internetový nick). Pozn.: Hrál hlavní turnaj, tak jsi přišel zahrát.

V prvním kole jsme hráli s německým týmem: Kruse - Knopf. Zahájili jsme dobře a to pohodovou výhrou 4:0. Soupeři hráli pomalu a tak jsme mohli snadno využít výhody lepšího času. Naši přímý konkurenti Tajovský, Menčík měli kolo odložené, neboť měli za soupeře simulujícího Dušana Škalouda, který byl na cestě. Pozn.: letos turnaj oficiálně začínal už v 9:00, což bylo nečekané posunutí Rezacz taktéž se svým spoluhráčem vyhráli 4:0.

V druhém kole jsme hráli proti simulujícímu Dušanovi Škaloudovi. Hned v první partii jsme se dostali do nepříjemné pozice. Dařilo se mu držet čas, takže to skončilo oboustranným pádem praporku a tedy remízou. V dalších dvou partiích jsme se štěstím zachránili hodně podezřelé partie (bylo to tak 35:65 v náš neprospěch ta pozice). Ve čtvrté se to Dušanovi nepovedlo a snadno jsme odvrátili jeho brejk. Takže 3,5:0,5 nebyl špatný výsledek. Čeští konkurenti vyhráli 4:0 a Poláci vyhráli nad dvojicí Kratochvíl, Novák jen 3:1.

Ve třetím kole jsme hráli proti dvojici Šulcová, Liška. První tři partii proběhly hladce, akorát ve čtvrté se začali dít věci. U Ivoše jsme museli obětovat dámu, měli lepší pozici, i u mne byla výrazně lepší, akorát jsem úplně přehlédl, že mi hrozí mat. Sebral jsem dámu a nechal si dát D@h2+ mat. To se mi dlouho nestalo a při tom jsme stáli lépe. Výsledek 3:1 byl špatný a zhoršil nám naši pozici. Oba konkurenti vyhráli 4:0.

Ve čtvrtém kole jsme hráli proti dvojici Krása, Stodola. Vyklubala se z toho pohodová výhra 4:0, naši soupeři nedrželi čas a trpěli pak na to. Oba naši konkurenti, zase vyhráli 4:0.

V pátém kole jsme hráli na dvojici Kratochvíl, Novák. První tři partie, jsme zase vyhráli bez problémů, ve čtvrté zase došlo k problémům. Měl jsem matový útok a mohl jsem ho zahrát dvěma cestami. Vybral jsem si cestu (Ta druhá cesta byla zafixovat soupeře a ať se brání. Obrana byla hodně složitá a dalo by nám to hodně času na koordinaci výhry.), kde jsem přehlédl, že to není mat. Pak jsem ještě zahrál pomalu útočný postup a společně s obtížnou pozicí vedle to skončilo naší porážkou. Výsledek 3:1 hodně nabourával naše ambice. Tajovský s Menčíkem se střetli s Poláky. Skončilo to 3:1 pro Tajovského, ale spoluhráč Rezacze udělal nemožný tah, když on matil a v další partii při vyhranou pozici vypustili.

V šestém kole jsme hráli proti dvojici Starý, Starý. Pohodová výhra 4:0, šlo to hodně rychle. V zahájení jsme získali vždy výhodu. Tajovský s Menčíkem vyhráli taky 4:0 a Poláci narazili na simulujícího Dušana a se štěstím vyhráli 3:1, kdy byli třikrát prohraný.

V sedmém kole jsme hráli proti dvojici Kment, Zajíček. Byla z toho zase pohodová výhra 4:0. Dali nám moc času a to je pak jednoduché. Konkurenti také vyhráli 4:0, takže se nic moc neměnilo na bodech a rozestupech.

V 8. kole jsme hráli proti ukrajinské dvojici Dovzhenko - Chubar. Hráli to extrémně pomalu a tak to bylo jednoduchých 4:0. Oba naši konkurenti také vyhráli 4:0.

V 9.kole jsme hráli proti dvojici Juchelka, Stoček a vyhráli jsme hladce 4:0. Soupeři to hráli místo bez koordinace a na to dopláceli. Oba naši konkurenti zase vyhráli 4:0.

V 10. kole jsme hráli proti dvojici Reza (Rezacz), Skawinski. V první partii jsme stáli hladce na výhru u Rezacze, bohužel jsme nezlikvidovali jeho poslední obranný tah a pak se to sesypalo a místo výhry byla prohra. V druhé partii se Ivošovi nepovedlo zahájení a já pak nedokázal projít, takže 0:2. Ve třetí se to nezahrálo přesně na Ivošově desce a u mne nebylo nic, takže to skončilo jako 0:3. Ve čtvrté partii jsme měli tlak, drželi ho a nakonec uplatnili, výsledek 1:3 byl smrtící. Naštěstí pro nás Tajovský s Menčíkem chybovali a prohráli jednu partii proti dvojici Juchelka, Stoček na nemožný tah.

V 11. kole došlo na hlavní souboj o český titul a to s dvojicí Tajovský, Menčík. Potřebovali jsme zázrak v podobě drtivého vítězství. V první partii jsme celkem rychle u mne získali iniciativu a vyhráli jsme. Ve druhé partii jsme získali iniciativu na obou deskách a také jsme vyhráli. Ve třetí partii jsme měli vyhranou pozici, akorát jsme to nedotáhli a prohráli. Ve čtvrté partii zase jsme získali tlak a proměnili ho ve výhru. Výsledek 3:1 dával malou šanci na český titul, ale na vítězství v celém turnaji to bylo málo. "Ale zázrak za půl minuty dvanáct byl blízko". Poláci vyhráli 4:0 a šli o 0,5 bodu před nás. Dohrávalo se tak první kole mezi Tajovským s Menčíkem proti simulujícímu Dušanovi Škaloudovi. Potřebovali jsme, aby jim vzal aspoň 1,5 bodu ze 4 her. Vyhrál hned první a pak jsme se s Ivošem nemohli koukat na to, zda to dopadne nebo ne (šli jsme raději mimo). Bohužel nedopadlo a tak jsme skončili třetí celkově a druhý v ČR. Tajovský s Menčíkem udělali potřebný výsledek 3:1.

Konečné pořadí viz tabulka:

Konečná tabulka:

Česky:

V tuto chvíli je možné hrát pravidelné turnaje na onlinea.eu, konkrétně nyní na http://onlinea.4smart.eu:36702/

Dají se hrát i netradiční startovní pozice. Tedy takzvaný divoký bughouse. Pokud by měl někdo nápad na netradiční pozici pište sem.

English:

At the moment it is possible to play regular tournaments on onlinea.eu, specifically now on http://onlinea.4smart.eu:36702/

You can also play non-traditional starting positions. So the so-called wild bughouse. If anyone has an idea for an unconventional position, write here.

Dne 19. 9. 2020 se konalo v rámci Czech openu další otevřené mistrovství ČR v bughouse (holanďanech). Letos byla situace kvůli Covid -19 výrazně složitější. Turnaj byl přeložen z obvyklého červencového termínu na září. Do toho se situace v ČR zhoršovala a zhoršuje a proto se nedalo počítat se zahraniční účastí. V turnaji tak startovaly pouze 4 týmy a bylo jasné, že že na jeden tým zbyde Černý Petr = tedy „bramborová medaile“. Turnaj se hrál zase tempem bronstein 2 minuty na partii a 2s/na 1 tah. Bylo rozhodnuto, že se odehraje systém každý s každým na 12 partii (celkově 36 partií). Po první polovině turnaje byla pauza na oběd.

Náhodný los rozhodl, že já (Jezbera) s Ivošem Šlesingerem jsme hráli první kolo proti dvojici Krása, Faltýnek. Ve dvou partiích ze 6 jsme stáli na pokraji porážky. Naštěstí nezkušenost a nesehranost soupeřova týmu vedla k obratu v těchto partiích a k povinnému vítězství 6:0, pokud jsme chtěli hrát o první místo. Nejvíc mne fascinovaly hlášky Marka Krásy, jak popoháněl svého spoluhráče příkazem: „fast, fast“. S odpuštěním mi to připadalo, jak když se jede „nějaký velbloudí závod“ (mít Marek v ruce jezdecký bičík, bylo by to dokonalé). Čeština je krásný jazyk a nechápu, proč při komunikaci mezi Čechy se používají anglikanismy.

Druhý zápas byl mezi dvojicí Tajovský, Menčík a simulujícím Dušanem Škaloudem. Dušanovi ten zápas z mnoha příčin nesedl a dopadlo to tak, jak jsem očekával. Dvojice Tajovský, Menčík vyhrála celkem hladce 6:0. První kolo tedy zcela jasně „rozdalo karty“ pro další průběh turnaje.

Ve druhém kole první části jsme hráli proti dvojici Tajovský, Menčík. Tento zápas mohl a měl rozhodovat o prvním místě a mistrovi ČR. Nástup do zápasu jsme měli drtivý, celkem rychle jsme vedli 3:0 a vypadalo to na jasný průběh turnaje. Jenomže naši soupeři byli obhájci titulu z loňska, zabrali a začalo drama. Ve čtvrté partii se to nepovedlo Ivošovi a tak soupeři snižují na 3:1 a „shodili ze sebe hrozby deky a debaklu co hrozil“. V páté partii jsme zase zaskórovali a upravili na 4:1. Podařilo se mi Menčíka (Wira) obírat o materiál a jeho spoluhráč čelil čím dál větší figurové převaze . V šesté partii se to pro změnu nepovedlo mně a bylo to tedy 4:2. Tam jsem pro změnu zase ztrácel já jednu figuru za druhou. Vedli jsme, ale nic nebylo rozhodnuto.

Dušan Škaloud nesehrál dobrý zápas proti dvojici Krása, Faltýnek. Vyhrál jenom 4:2 a tak bylo jasné, že pokud v dalším kole nás drtivě neporazí, bude po obědě hrát jen už o třetí místo.

Ve třetím kole jsme nastoupili proti Dušanovi Škaloudovi. Stav turnaje velel vyhrát 6:0, abychom si udrželi dvoubodový náskok před dvojicí Tajovský, Menčík. Pouze v jedné partii to bylo na hraně a tak jsme dosáhli potřebné výhry 6:0.

Druhý zápas dopadl podle očekávání 6:0 ve prospěch dvojice Tajovský, Menčík. Bylo tedy jasné, že druhá část rozhodne a bude klíčový náš odvetný zápas proti této dvojici.

Druhá část začala zase zápasem proti dvojici Krása, Faltýnek. Tentokrát jsem hrál na Marka Krásu a bylo to naprosto bezproblémové vítězství 6:0 pro nás.

Zápas Tajovský s Menčíkem proti Dušanovi Škaloudovi byl mnohem zajímavější než v první části. Dušanovi se povedlo jednou zmáčknout Tajovského a jednou Menčíka a prohrál tak jen 4:2. Najednou to bylo o 4 body pro nás.

Hráli jsme tedy odvetný zápas proti dvojici Tajovský, Menčík. Bylo jasné, že ho nesmíme prohrát 5:1, pak by mohli naši soupeři při předpokládané výhře v posledním kole slavit (měli by lepší pomocné hodnocení.). Porážka 4,5:1,5 by znamenala nutnost porazit Dušana 6:0. Cílem bylo hrát aspoň na 3:3 a mít klid na poslední zápas. Takto byly rozdané karty a naši soupeři neměli co ztratit. Ivošovi se nepovedlo černými zahájení a tak bylo rychle 1:0. Pak se mu bílými naopak povedlo a srovnali jsme na 1:1. Začátek byl tedy pozitivní, ale ... Následně se nepovedlo zahájení mně černými a bylo to 2:1 pro soupeře. V následující partii se nám podařilo opět zaskórovat a bylo to 2:2. Bylo jasné, že zápas neprohrajeme. Akorát zbytek turnaje byl najednou „jedna velká křeč“. Jediné co mne napadá, že by to bylo blízkostí splnění cíle („tíha okamžiku). Následně se nepovedlo zahájení mně černými a bylo to 3:2. V další partii se nepovedlo zahájení Ivošovi a přes tuhý odpor jsme to prohráli, takže 4:2.

Dušan Škaloud asi podcenil své soupeře, hrál s nimi 3:3. I tak bylo rozhodnuto o třetím místě. Dvojice Krása Faltýnek by musela vyhrát v posledním kole 4:2 a doufat v porážku Dušana 6:0.

Zápas mezi dvojici Tajovský, Menčík a Krása, Faltýnek skončil výsledkem 6:0. Náš zápas se dohrával a hrálo se o titul.

My jsme museli vyhrát proti Dušanovi Škaloudovi aspoň 5:1. Výhra 4:2 by znamenala finálový rozestřel pomocí jedné partie. První tři partie jsme technicky zvládli dobře a vedli jsme 3:0. Následně se nám nepodařilo udržet čas, měli jsme o dost horší čas a pak už nešlo zabránit porážce, takže 3:1. Následující partii jsme zvládli bez problémů a tak to bylo 4:1. V poslední partii Dušan Škaloud ještě zrychlil, ale podařilo se nám získat tlak. Ten jsme zvyšovali, až to vedlo k naší výhře a tím pádem k zisku titulu mistra ČR. Ta euforie a radost se nedá v té chvíli změřit, „jakoby se zastavil čas“, nemůžete uvěřit, že to je pravda.

Na závěr děkuji spoluhráči Ivošovi za dobře odvedenou práci, pořadatelům za uspořádání turnaje v obtížných podmínkách. Přeji si, abychom se příští rok sešli za lepších podmínek a v hojnějším počtu.

Konečná tabulka:

Dne 1. 11. 2019 se uskutečnil tradiční páteční turnaj v bughouse v rámci Openu Hradec Králové. Účastnilo se ho jako loni 5 hráčů (těch stejných). Vzhledem k tomu, že většinu hráčů čeká poslední kolo turnaje v sobotu ráno, tak nikdo další nedorazil.

Hrál se nejdříve turnaj dvojic, následně turnaj jednotlivců každý s každým. Hrálo se tempem bronstein: 2 minuty na partii a 2s na tah. Turnaj byl dramatický až do konce. Na začátku jsem se trochu rozehrával, proto jsme v turnaji dvojic ztratili s Ivošem 2 body proti dvojici Krása, Dobrava. Na druhou stranu oni to zahráli velmi dobře, takže si je po právu zasloužili.

V turnaji jednotlivců jsem v kombinaci s Dušanem Škaloudem proti dvojici Šlesinger, Doubrava překvapivě, ale zaslouženě prohrál a to mělo velký vliv na pořadí za mnou. Poslední kolo turnaje mohlo taktéž ovlivnit konečné pořadí na třetím a čtvrtém místě. Dušan Škaloud zahrál nemožný tah, který soupeř neviděl a tak došlo na dělení třetího místa.

Přikládám výsledky turnaje. Výsledky

Děkujeme pořadateli Petru Laušmanovi za možnost sehrání tohoto turnaje.

Dne 13. 7. 2019 se konalo v rámci Czech openu další otevřené mistrovství ČR v bughouse (holanďanech). V turnaji startovalo 16 týmů, poprvé hráli dva simulující týmy. Oproti loňsku došlo k nárůstu týmů, což je jen dobře. Protože kvůli mistrovství Evropy mládeže se muselo končit před 14:00, došlo k úpravě propozic. Místo bronsteinu 3 minuty/ 2s na tah se hrálo tempo bronstein 2 minuty/ 2s na tah. Hrálo se systémem každý s každým na dvě partie v základní části (tedy 30 partii). První čtyři týmy postoupily do finále, kde sehrály mezi sebou další dvě partie (tedy 6 partii). Hrálo se olympijským systémem, kdy se sčítají získané body a finále se přičetlo k bodům získaným v základní části. Po několika letech startovala v turnaji silná náchodská dvojice a tak byl turnaj o to zajímavější. Otázkou bylo, kdo postoupí ze 4. pozice? Podaří se to simulujícímu Dušanovi Škaloudovi?

Začátek turnaje začal pro náš tým Jezbera, Šlesinger děsivě. V prvním kole jsme se utkali s naším přímým konkurentem dvojící Tajovský, Menčík. Začalo se hrát a pak se po chvíli zjistilo, že není nastavený bronstein, ale fischer. Prestože šlo zjistit, jaký čas by se měl nastavit, tak se partie stornovala (byla to vyhraná pozice za nás). Toto nás rozhodilo, do toho soupeři nové partii změnili styl hry a celkem bez odporu jsme prohráli 2:0. Litevská dvojice Limontas, Chocenka hladce vyhrála 2:0.

Ve druhém kole jsme hráli proti polské dvojici Tarkovski, Dytman. Zlý sen bohužel pokračoval. První partii jsme měli vyhranou, soupeři hráli pomalu a pak se to stalo. Ivošovi vadilo, že má jako černý hodiny uprostřed. Se svolením soupeře je přemístil na kraj, za svou šachovnici. Koukám na něj co to dělá a než mi během pár vteřin došlo co to znamená, tak už se odehrál na jejich desce tah a byly zmáčknuty hodiny. Touto akcí dal své 2 minuty soupeři a vzal si místo toho jeho 1 minutu. Díky tomuto, to co bylo vyhrané se otočilo. Už nešlo u něj stát. Takže jsme prohráli a skóre 0:3 znamenalo konec hry na první místo. Takovou formu, abychom vše válcovali jsme v sobotu neměli a cokoliv jiného nestačilo. Druhou partii jsme sice vyhráli, ale výsledek 1:1 byl hodně slabý. Naši další dva konkurenti vyhráli 2:0. Navíc i Náchod měl 4 body, takže situace byla dost složitá.

Ve třetím kole jsme hráli proti dvojici Blažek M., Blažek T. Vyhráli jsme hladce 2:0 a stejně tak hráli i ostatní konkurenti.

Ve čtvrtém kole jsme hráli proti náchodské dvojici Čechura, Cerha. V první partii jsme měli u mne výhodu a přes trocu kostrbatou realizaci ji vyhráli. Ve druhé partii to bylo mnohem napínavější. Pozice byla vyrovnaná, pak se to u mne obrátilo, zahrál jsem to nepřesně a byl z toho matový útok. Soupeř mne několikrát vypustil a tak jsme se štěstím vyhráli 2:0. Litevci hráli s Tajovským a Menčíkem 1:1. Snížili jsme tak o něco ztrátu na čelo tabulky.

V pátém kole jsme hráli proti simulujícímu hráči Vyrovshchikov. Partie byly proběhly v klidu a tak jsme snadno zvítězili 2:0. Ostatní 3 týmy též zvítězily 2:0.

V šestém kole jsme hráli proti dvojici Juchelka, Štoček. Vyhráli jsme snadno 2:0 a stejně tak i ostatní 3 týmy.

V sedmém kole jsme hráli proti dvojici Krása, Bartoš. Byla to další výhra 2:0. Tajovský s Menčíkem vyhráli taktéž 2:0. Litevci porazili Náchod 2:0 a pomalu odstřihli dalšího soupeře z boje o první místo.

V osmém kole jsme narazili na hlavního favorita turnaje litevskou dvojici Limontas, Chocenka. V první partii jsme u Ivoše dosáhli vyhrané pozice, akorát jsme se tam špatně dohodli při macení a zbytek partie už byl jen zbytečným taháním. Druhá partie se nepovedla a tak výsledek 2:0 byl koncem „malé naděje na první místo“. Ostatní dvě dvojice vyhráli 2:0.

V devátém kole jsme narazili na dvojici Madajczak, Zevebiec. Vyhráli jsme trochu kostrbatě 2:0. Litevci i Náchod vyhráli též 2:0. Tajovský s Menčíkem hráli proti ukrajinské dvojici Skliarov – Rytenko jen 1:1. Na poli proměny nasadili koně, ale soupeři trvali na tom, že česky to nestačí říci a tak je to dáma. Ustoupili jim a tak na to prohráli.

V desátém kole jsme hráli proti dvojici Pytlík , Jursa. Vyhráli jsme zase 2:0, stejným výsledkem vyhráli i Litevci a Tajovský s Menčíkem. Náchod překvapivě ztratil a hrál jen 1:1.

V jedenáctém kole jsme hráli proti dvojici Skalický, Krejčí. Byla z toho další výhra 2:0. I ostatní konkurenti vyhráli 2:0.

Ve dvanáctém kole jsme narazili na simulujícího Dušana Škalouda. V první partii jsem ukolébal jeho ostražitost a tak jsme hoo porazili. Ve druhé partii jsem bohužel udělal blbé rozhodnutí, vyměnil dámy a tak jsme u Ivoše prohráli. Nebyla to má poslední chyba. Výsledek 1:1 nám výrazně zmenšil šance i na druhé místo a boj titul v ČR.

Ve třináctém kole jsme hráli proti dvojici Skliarov, Rytenko. Vyhráli jsme 2:0, stejně tak i ostatní konkurenti.

Ve črtnáctém kole jsme hráli proti dvojici Skuthan, Kastner. Byla z toho další výhra 2:0, stejně vyhráli Litevci i Tajovský s Menčíkem. Náchod zase překvapivě ztratil a hrál jen 1:1.

V patnáctém kole jsme hráli proti dvojici Stodola M., Stodola J. Opět jsme vyhráli 2:0. Litevci hráli se Škaloudem jen 1:1. Tajovský s Menčíkem s Náchodem taky 1:1.

Pořadí po základní části bylo následující: